Rozejděte se, tady není nic k vidění…
Na následujícím obrázku je důkaz, že také někdy fyzicky pracuji. Akce se konala v rámci předmětu „dynamická geomorfologie“na sesuvu v Halenkovicích. Zkoumali jsme průsak vody do půdy pomocí indikátorové metody – pracově jsme to nazvali sprchování.
To by v tom ale nebyl čert, abych si nezapomněl pokrývku hlavy a protože celý den svítilo sluníčko, tak jsem z toho dostal menší úžeh a trochu si zkazil víkend. Měl jsem prostě silné pracovní nasazení 🙂
Dnes bych chtěl psát o věcech, které tady v Rumunsku člověk zažívá a někdy z nich je dosti vykolejený. Jedná se především a přístup Rumunů k práci nebo k času.
Rozhodli jsme se opět vypadnout ven z Bukurešti. Důvodů bylo několik: město to není zrovna lákavé, brzy pojedeme domů a chceme ještě něco vidět a v neposlední řadě byly hlášeny na víkend nesnesitelné vedra – kolem 30°, což tady v Bukurešti znamená, že se nedá vůbec vycházet na vzduch. Město je při takovýchto teplotách opravdu hodně rozpálené a noc většinou nebývá záchranou.
Den první – neděle (29.4.2007)
Museli jsme s Frantou splnit předmět terénní exkurze, abychom získali tady v Rumunsku nějaké kredity do školičky, ale hlavně proto, abychom viděli zase kousek této zajímavé země. Exkurze měla probíhat se studenty druhého ročníku geografie, ale nakonec nás zařadili ke studentům prvního ročníku a měli jsme odjíždět v neděli brzy ráno s vedoucí katedry autem – to už bylo podezřelé. V sedm hodin ráno jsme stáli ve škole na nádvoří v centru Bukurešti a čekali u Dacie Logan, co se bude dít. V batohu jsme měli spacák, nějaké věci na převlečení, vařič a trochu jídla – vůbec jsme nevěděli do čeho jdeme, tak jsme se raději pojistili nabitými foťáky i telefony.
Pokračovat ve čtení „Školní exkurze po Rumunsku – full review!!! Čtěte, prosím :-)“