Velká Javořina

Velká Javořina (970 m n.m.) je pro mě vždy výzvou, je to taková první dominanta Karpat.

P1160088

Výstup na Javořinu může být pro cizince zrádný. Ze slovenské strany je asfaltka, ale z české se na to nedá tak lehce. Poprvé jsme to před lety „zkoušeli“ z obce Květná po zelené, ale zpočátku zbytky sněhu se v polovině výstupu změnily v tající břečku po kolena. Nahoře už byla taková kosa, že všechno zmrzlo. Další rok jsme to vzali na běžkách z Nové Lhoty a to bylo jako z televizního mrazíka – krása.

P1160057

Nyní jsme to s kočárkem zkusili z Kamenné boudy  a byl to dobrý nápad. Pomohlo nám počasí a pěkná lesní (sypaná) cesta. Některé kameny a bláto se sice kočárku nelíbily, ale šlo to. Vzorek bláta mám ještě v kufru auta. Vrchol byl zalitý sluncem a v údolích se válela inverzní oblačnost. Nahoru jsme táhli také 10 euro, které lze vyměnit za teplé občerstvení pro dva i s pitím (halušky).

Cestou dolů jsme potkali turistický pár, který to táhnul už od Lopeníku a tak jsme jim doporučili ať si před západem slunce 15 km návrat rozmyslí a na vrcholu výhodně přespí – Holubyho chata, restaurace. Asi to udělali.

My jsme se museli vrátit a jak se slunce sklánělo, tak jsme sestup zrychlovali. Čelovku bych ocenil asi na posleních 500 metrů cesty, kdy jsem přes šeroslepost přehlídnul největší kaluž v okolí a zablácený kočárek pak s chutí nakládal do auta. Ale to jsou ty drobnosti, kterým se pak člověk směje.

Aby toho nebylo málo, druhý den jsme korzovali po Mikulově. To už je ale jiný příběh.