Rozejděte se, tady není nic k vidění…
U Slovinského jezera Bled se mi podařilo zachytit zajímavou věc – vodní kolo. Určitě stojí za to si prohledat internet a mrknout, jak tento vynález funguje. Mě to uchvátilo a snad si jej někdy vyzkouším.
Pro další videa si prohlédněte související videa na YouTube. Stojí to za to 🙂
Na začátku června jsme s Vlaďkou vyrazili do Slovinska. Nejeli jsme sami, ale naši údernou skupinu doplnili Žaneta a Milan, spíše tedy my jsme doplnili jejich skupinu a až po vrch zaplnili jejich Octavii. Všichni jsme zároveň nadšenými geokešery, takže náš výlet nabral takový malý geoaspekt. Ale k věci a stručně!
Foceno přibližně ze souřadnic N46°23’36.48″; E014°06’23.03″ směr východ.
Jeli jsme autem, bydleli v kempech, počasí bohužel nepředplatili. Do Slovinska jsme díky „Schengenu“ vstoupili bez kontroly jižně od rakouského Klagenfurtu. Cesta nás poté vedla k prvním jezeru – Bledské jezero u města Bled. Nad ním je postaven krásný hrad a v pozadí se tyčí nejvyšší vrcholky Julských Alp. Snad jde zahlédnout i Triglav. My jsme to štěstí neměli.
Poblíž jezera jsme navštívili Vintgarskou soutěsku. Opravdu dechberoucí zážitek, kdy po dřevěných vysutých cestičkách procházíte těsně nad rozbouřenou řekou! Doporučuji vyzkoušet, pokud se někdy do Slovinska podíváte (vstup zpoplatněn – asi 3 €).
Dalším již méně komerčním jezerem je Bohinjské. To je více v srdci Alp a tak se k němu dostane méně pohodlných turistů. My jsme se k němu dostali v deštivém počasí, ale celé jsme ho obešli, stejně jako Bledské. Kolem jsme vychytali několik kešek a jeli zase dále. O tom, že veškeré výlety jsou doprovázeny naprosto úžasnými výhledy, křišťálově čistou vodou a mimo sezónu minimem turistů snad nemá cenu moc psát, to platí pro každé místo, kde jsme byli. Pak jsme se vydali směrem na jih. Záměr byl posbírat po cestě kešky, navštívit zajímavá místa a dostat se k moři. A přesně tak se i stalo.
Ze Slovinska jsme na chvíli skočili i do Itálie k pobřeží, ale opravdu jen na několik hodin. Dále přes Terst zase do Slovinska. Projeli jsme jejich část pobřeží – ano, opravdu velmi krátké. Do Chorvatska se nám nechtělo a navíc tam dělali kontroly dokladů. Přespali jsme tedy u Slovinského pobřeží.
Počasí si s námi zahrávalo a tak nám bohužel nezbylo moc času na koupačku a opalovačku. Rozhodli jsme se tedy zase vrátit zase zpět do Alp a vychutnat si překrásné výhledy a přírodu. Jen několika prsty jsem zkusil ledovou vodu řeky Soči. Opravdu ledová řeka z hor, nádherně čistá a na některých místech až neuvěřitelně modrá. Přes město Bovec jsme se zase přiblížili k hranicím Rakouska. Tím také náš výlet končil.
Pokus o vyznačení prrojeté cesty. GPS byla zapnutá jen občas, proto ta „kostrbatost“
Nyní statistika:
Počet nocí: 7, tedy celých 8 dní
Nejvyšší navštívené místo: Vršič 1611 m n. m. (nejnižší místo 0 m n. m. – moře!)
Kempy (cena za noc a osobu): Sobec (8,5 € – 10,5 € v sezóně), Zlatorog (7,5 €), Lijak (6,8 €), Jadranka (6,5 €), Adria (10,5 €), Bovec (6,5 €)
Foto zde – http://picasaweb.google.com/lukas.macur … Cerven2008. Doporučuji spustit slideshow (prezentaci) a kochat se!!! 🙂
ps.: brzy zpracuji panoramata, to bude kráááása 🙂
V posledních měsících jsem (nejen já) procházel náročným procesem dokončení jedné životní etapy. Důkazy o tom lze nenápadně pozorovat zde.
Abychom odlehčili téma, tak jsem si připravil tři krásné panoramata z Českého středohoří. Já se tentokrát této výpravy neúčastnil, ale bylo mi přenecháno technické zpracování fotografií 🙂 V okolí zříceniny Hazmburku je vážně hezky.
České středohoří (zleva: Milešovka, Kletečná, Lovoš, město Lovosice)
Nyní již také snad zvýším frekvenci zápisů v blogu nad 1 za týden. Vymyslím také další tématické směřování tohoto webu. Tak hurá do toho.
UPDATE: Panoramata přesunuty do odpovídajících kategorií fotogalerie.
Cihelna Hodonín
Konečně jsem přišel na to, jak efektivně spojovat panoramatické fotky, takže jsem si tady založil další stránečku, na které je budu zveřejňovat. Zatím je k dispozici jen ochutnávka v podobě Šumavy a Kazachstánu, ale snad brzy přijdou i další. Až je najdu 🙂