Podařilo se nám všem třem dostat opět na Šumavu, téměr po roce. Stejný národní park, ale nové zážitky, zejména díky přírůstku do rodiny (Martin) a překouslému kabelu ke svíčce v autě (kuna). Užili jsme si to 🙂
Základnou nám byla obec Kvilda. Vyráželi jsme někdy autem, jindy pěšky. Veřejnou dopravu člověk s kočárkem využije minimálně, ale jde to. Další možností bylo nosítko, ale pohodlnější byl stejně kočár.
Navštívili jsme spoustu krásných míst, ze kterých vybírám:
Bučina – lze sem dojít s kočárkem například od pramene Vltavy (z Kvildy) a perfektně se tu najíst. Důkaz naší návštěvy je v letním vydání Toulavé kamery, kde jsme se mihli v resportáži. Zpátky jsme doběhli přes nouzové nocoviště (bez nocování) do Kvildy, po asfaltce. Lze si ale počkat také na bus od hranic do Kvildy.
Slatě – vhodné pro deštivý den s pomocí auta a pláštěnky pro kočár. Dále jsme pokračovali přes Soví voliéry na Vimperk.
Churáňov – lyžařský areál, skokanský můstek – v létě zde není turistický frmol.
Knížecí pláně – docela poctivá túra pro kočárek z Borové Lady. Zpět jsme se vrátili (myslím) podél Vltavského potoka a nepotkali ani živáčka.
Hauswaldská kaple, Srní – a také pohodové posezení ve Slunečné kavárně. Jako bonus přečerpávací elektrárna Vydra.
Březník – výletní restaurace, z Modravy trochu z ruky, ale o to lepší zážitek. Zpáteční cesta po zelené byla výzvou, ale také to byl asi pěkný outdoor.