V úterý jsme měli o zábavu opět postaráno. Ionut nám naplánoval výlet na měření sesuvu v údolí řeky Prahova, poblíž města Breaza. Sraz byl už v 7 hodin ráno, což bylo dost brzy … ale sesuvy nepočkají. Posnídali jsme, já jsem se oholil a kolem sedmé jsme již čekali na odvoz. Ionut dojel svojí Dacií a měl ji adaptovanou pro invalidy, protože má postiženou nohu a špatně chodí. Pod volantem má něco jako plyn na motorce. Takže jsme vyrazili. Jel jsem já, Franta, Ionut a Robert (další z doktorandů). Kluci nám hned po nasednutí sdělili, že jsou na nohách už od čtyř ráno, protože ještě vezli kamarádku na letiště a zařizovali další věci. No jo … to my jsme ještě hluboce spali. Projížděli jsme tedy totálně zasekanou Bukureští (opět – je jedno jestli den či noc, svátek či pracovní den), abychom se dostali ven z města a konečně viděli zase pořádný kus přírody.
Cesta ubíhala hezky a příjemně, protože jsme jeli po takřka nejlepší silnici v Rumunsku, která vede z Bukurešti na sever až k městu Ploesti, tj. zhruba 40 kilometrů. Odtud jsme pokračovali na severozápad až k městu Breaza. Již několik kilometrů za Bukureští to vypadalo s přírodou velmi hezky – konečně jsme vypadli z města. Než se člověk dostane do kopců a do hor, musí z auta sledovat poměrně monotónní rovinu, která má původ v říčních sedimentech Dunaje (asi 🙂 ), takže jednoho by to hned uspalo. To se stalo Frantovi, který to u Ploesti nekompromisně „zalomil“ … já jsem sledoval přírodu a to jak se blížíme k horám a měl jsem taky na mále. Ionut jel velmi opatrně, protože ještě s jeho adaptovaným řízením neměl moc zkušeností, ale to nám po předchozích zkušenostech s rumunskými řidiči velmi vyhovovalo. Bylo to taková pohodovka.
Cestou jsme se stavili u rodičů Ionutovi holky Zeny. Bydlí v pěkném městečku poblíž Breazy a staví hezký dům se zahradou. Ionut říkal, že to je velmi vyhledávaná lokalita a oblíbili si ji hlavně rumunští politici. Dostali jsme tedy kafe, i když jsme 100krát řekli, že nechceme, pobrali jsme nějaké nářadí a pokračovali v cestě, která byla již téměř u konce. Objeli jsme údolí na druhou stranu, prohlídli si po cestě sesuvy a byli na místě. Proběhl nákup jídla. Hned jsme dostali do ruky něco jako pizzu a Robert se velmi usmíval, když nám podával štrůdl – mezinárodní slovo pro jablečný závin. A začalo se měřit … a zjistili jsme, že někdo ještě v ČR rozbil kabel na propojení našeho přístroje GPS s anténou, zaskočila mi pizza a štrúdl se díky větru otočil přímo do trávy, kudy chodí koně každých 15 minut. To byla pohroma. Někomu bych za to utrhnul hlavu, ale nedalo se nic dělat. Přemýšleli jsme co s tím. Byl potřeba malý tenký drátek na propojení kontaktů. Nic jsme ale nenacházeli. I jehla by byla moc silná. Robert tedy utíkal do obchůdku něco najít. A donesl drátěný hřeben na koně – opravdu, nekecám – je i na fotce – kdo jej najde, má u mě panáka. Utrhli jsme z hřebenu jeden drátek a důmyslně jej nainstalovali mezi GPS a kabel. Spojení fungovalo. Super! Mohli jsme měřit. To bylo šikovné vyřešení problému v česko-rumunské koprodukci. Za pár šlupek. Nový kabel by stál asi 100 EURO.
Měření probíhalo celý den. Chodit po sesuvu sem a tam, kecat s Ionutem, užívat si přírody – to bylo bezva. Franta s Robertem zatím kopali geologický vrt na měření hladiny podzemní vody. Taky si pěkně mákli. Pak jsme se ještě proházeli u GPS a den utekl jako voda. Sbalili jsme „švestky“ a utíkali směrem k autu, spokojení, že jde práce od ruky. Kluci potom ještě nějakou chvíli jezdili po vesnici a hledali místo, kde dostat razítko kvůli grantu pro školní projekt ohledně sesuvu. Nedostali ho ani na nové ani na staré radnici, ani na policii, ani v obchodě. Dostali ho až na vlakovém nádraží. Zajímavé. U nás by asi na ministerstvu razítko z vlakového nádraží pro grant nestačilo, ale tady je situace zcela jiná. Bylo to v pořádku, tak jsme jeli.
Cestou zpátky jsem to pro jistotu zase v autě zalomil já někde u Ploesti. Spalo se dobře. Ionut ještě stihnul zajet na servisní kontrolu s Dacií, protože se mu v autě něco nezdálo a kolem desáté jsme byli doma. Spokojení a velmi unavení. Lehli jsme a spali a spali. Brzy pojedeme na sesuvy zase. Už se těšíme! Mrkněte na foto v galerii „Mereni_sesuvu“! …